LIMITA

V pondělí jsme nastupovali proti soupeři, který má po celou sezónu se všemi soupeři průměrné výsledky, což mohlo naznačovat, že se jedná o vyrovnaný tým s dobrou organizací hry. Nám se opět nepodařilo zvládnout přijít na zápas včas. V době výkopu jsme byli na hřišti dva (stejně jako při prvním zápase v této sezóně, který jsme také následně prohráli 1:9). Ani po začátku zápasu jsme nebyli schopni se plně koncentrovat na hru. Martin nemohl nastoupit, protože neměl ortézu, což ostatní hráči nevěděli a každou chvíli někdo opustil hřiště s tím, že střídá a hned se zase na hřiště vracel, když zjistil, že není nikdo, kdo by ho vystřídal. I přesto všechno jsme působili mnohem fotbalovějším dojmem. Měli jsme územní převahu, drželi jsme míč, ale stáli jsme prakticky na místě, bez jakéhokoliv momentu překvapení. Ve dvacáté minutě soupeř využil svojí první šanci, když Matys podběhl aut na zadní tyč a pro hlavičkujícího hráče nebyl problém trefit prázdnou branku. My jsme dál pokračovali ve své nátlakové hře a za pár minut Mike vyrovnal z přímého kopu, když nějakým zvláštním způsobem prostřelil zeď. Prakticky hned na to soupeř využil další standardku, roh po zemi na zcela volného hráče, který díky dalšímu nezákroku brankáře, poslal svojí slabou střelu do naší branky. Definitivní vyvrcholení našeho zmaru přišlo v poslední minutě první půle, kdy opět zcela nekrytý hráč hlavičkuje autové vhazování do naší branky. Druhý poločas soupeř bránil v pěti lidech výsledek a podnikal brejky, kterými postupně navýšil scóre až na 1:5. My jsme se propadli do totálního chaosu, kdy si nikdo nedržel své pozice a vše jsme hráli individuálně a pokud došlo k nějaké kombinaci, tak víceméně náhodné. I tak jsme měli dost šancí na to s výsledkem ještě něco udělat, ale naše zakončení je ve srovnání s ostatními týmy bohužel tragické. V závěru ještě Mike korigoval pěknou střelou z dálky, ale to bylo od nás vše. Naopak soupeř ještě několik svých brejků neproměnil, když se snažil se prokombinovat až do prázdné branky. Sehráli jsme další nepovedený zápas proti soupeři, kterého jsme měli v klidu porazit. Ale na to bychom potřebovali ten klid. V klidu si říci, kde kdo bude hrát, jak se bude střídat a jak chceme hrát. Na zápas ve velkém fotbalu je sraz hodinu před zápasem proto, protože nějakou dobu trvá, než se všichni uklidní  a náležitě rozhýbají. Při našich příchodech na zápas Hanspaulky se do tohoto stavu dostáváme ve 40 minutě a to už je většinou po zápase.