LIMITA

Na závěrečný zápas jsme se sešli v optimální sestavě. Tři hráči na střídání ve velkém vedru byla naše velká výhoda oproti soupeři, který střídal pouze jednoho hráče. Před zápasem jsme si stačili říci, kdo bude hrát jaký post a i když jsme to občas porušili, nevznikal v naší hře takový chaos jako v předešlých zápasech. Od prvních minut soupeř praktikoval důrazný fotbal se snahou najít svého hrotového útočníka, který měl určitě svojí kvalitu, ale díky Jardovi, Jirkovi a Filipovi, kteří ho střídavě bránili, se prakticky nedostal do komfortní pozice pro zakončení. To že je velmi nebezpečný nám předvedl ve 20. minutě, kdy střelou z přímého kopu málem protrhl síť. Kuba s Matysem na brankové čáře mohli být ještě rádi, že je ta rána netrefila, protože ve chvíli rozběhu se Tomáš rozhodl, že doplní dvoučlennou zeď, ale udělal to tak nešikovně, že jim akorát dokonale zakryl výhled. Vzápětí jsme mohli vyrovnat, ale Bróďa své sólo na brankáře neproměnil. Na druhé straně jsme opět neubránili roh a střela z první trefila Matyse do ramene. Ve 28. minutě jsme rozehráli dokonalou akci, kdy si Kuba vzal balón u vlastní brány, došel s ním až za půlku, kde si na jeden dotek narazil s Tomášem a tváří v tvář s gólmanem nezaváhal – 1:1. Ve druhé půli se hrál vyrovnaný zápas, který se pomalu hrotil díky stále nervóznějšímu soupeři, který pravděpodobně ještě věřil v teoretickou šanci na postup ze třetího místa. Ve 38. minutě jsme se ujali vedení, když Vojta pohotově dorazil střelu, kterou před ním brankář dost nesmyslně rukama pouze ztlumil. Ve zbytku utkání jsme se soustředili, na bránění výsledku, což se nám i díky stereotypní hře soupeře dařilo velmi dobře. V 59. minutě nás ale soupeřův hrotový hráč překvapil, když se nesnažil zakončit sám, ale přiklepl míč proti noze spoluhráči a ten ukryl svojí střelu k tyči za obránce tak dokonale, že na ní Matys prakticky nereagoval. Vyrovnávací gól byl impulsem pro soupeře, který se hnal za vítězstvím. V domnění, že se kope roh, nechal na své půli zcela volného Tomáše. Když rozhodčí ukázal, že se kope od branky, tak kapitán a zároveň stoper se místo vracení hádal s rozhodčím. Kuba pak našel přesnou přihrávkou Tomáše, který střelou mezi nohy brankáře rozhodl. Kapitán se hádal ještě víc, takže než se stačilo rozehrát, zazněl závěrečný hvizd a my se mohli radovat z vítězství a kapitán soupeře se hádat s každým kdo byl v okruhu 10 metrů od něj. Dnes mohu říci, že jsme odehráli velmi dobré utkání s kvalitním soupeřem. V náš prospěch hovořilo větší soustředění na hru a plnění si svých individuálních úkolu. Problém je stále ve ztrátách míče na půlce, které dnes nebyly potrestány, jen proto, že obrana byla na tyto situace připravená.